Pravlov

HISTORICKÉ OBDOBÍ

Pravlov je velmi starobylá obec, která se objevuje již na konci 11. století, možná i s ještě starší historií. Jednalo se o starou trhovou osadu, která ležela na brodu řeky Jihlavy, později s mýtním mostem, na křižovatce velmi důležitých středověkých cest – od Znojma k Brnu a z Uher přes jižní Moravu Hustopeče-Velká Bíteš až do Čech. Historik František Palacký píše o Pravlovu jako o městečku se župními úřady. V létech 1213 až 1225 se v zemských listinách vyskytuje jméno pana Prosimíra, nazývaného „ praefectus de Prauloue“. Patrně zde v těch dobách stával hrad, asi dřevěný a vodní, neboť se píše k roku 1225 o tom, že právě na Pravlově se uskutečnila smlouva mezi Heilvidou ze Znojma a klášterem v Třebíči za přítomnosti Pana Prosimíra a mnohých “vzácných pánů“. Pravlov pak byl městečkem královským, a to do r.1323, neboť to dokládají dokumenty o výměně kounického klášterního majetku v Hajanech a na Starém Brně za Pravlov, s králem Janem Lucemburským a královnou vdovou Eliškou v roce 1323. Stal se v tom roce majetkem kláštera a od té doby také součástí dolnokounického panství. Jeho další expanze jako města se zastavila a naopak se význam počal snižovat. Přesto však v r.1486 dochází k tomu, že uherský král Matyáš, zeť Jiřího z Poděbrad (v té době byl Jiří již mrtev), jako vládnoucí král český udělil městečku Pravlovu spolu s pečetí i právo pečetit zeleným voskem, potvrdil jim znak, trhy a statut městečka a uděl i Hrdelní právo. Na kótě 259 m na levém břehu řeky Jihlavy, vedle cesty k Mělčanům a k Brnu, bývalo popravní místo v trati“ Hibelberg,“ zvané „Gerichts-marter“, po zániku hrdelního soudu v r.1729 zde byla postavena Boží muka.

PAMÁTKY, ZAJÍMAVOSTI, PŘÍRODA

Ze všech památek, které přetrvaly z minulosti je třeba si povšimnout především farního kostela, který byl do roku 1772 zasvěcen Sv.Martinovi, od toho roku pak je to kostel Navštívení P. Marie. Je to půdorysem gotická stavba, jak dokumentuje masivní věž a opěrné pilíře kolem, přestavěná renesančně s opravami z let 1750 –1772. Naproti kostelnímu průčelí stojí fara, která byl přestavěna v r.1761.

 VINAŘSKÉ STEZKY BRNĚNSKÁ OBLAST

První známky o vinohradech jsou z r.1228. Mezi brněnskými měšťany byl velký zájem o vinice a prodej vína především ve středověku. Ani minulý, ani dnešní Pravlov si nelze představit bez dobrého vína. V minulosti zde bylo sice více vinařů než dnes, ve druhé polovině minulého století bylo největším pěstitelem především zemědělské družstvo. to sice v poslední době zaniklo, ale odrůdy, které se s úspěchem pěstují v okolí, se pěstují a vyrábí úspěšně i v Pravlově. V současnosti má Brněnsko dvě tradiční vinařská centra – kolem Dolních Kounic a Židlochovic. Nachází se zde rovněž celá řada roztroušených lokalit a výsadbami vinic (Rajhrad, Bošovice). Nejseverněji ležící terasovité vinice naleznete ve Viničných Šumicích. Kounicko je tradiční oblastí výroby červených vín, zvláště Frankovky a Portugalského modrého. Židlochovicko je charakteristické pěstováním odrůd pro výrobu bílých vín s vyšším obsahem aromatických látek – Irsay Oliver, Muškát moravský, Pálava, Tramín, Müller – Thurgau, ale i Rulandské šedé.